Smlouva o smlouvě budoucí kupní: Jak ji správně nastavit?

LeasebackWriter, 8. února 2025
Při koupi nemovitosti se často setkáte s pojmem smlouva o smlouvě budoucí kupní. Tento právní dokument zavazuje prodávajícího i kupujícího, že v určitém termínu uzavřou kupní smlouvu za předem dohodnutých podmínek. Proč se taková smlouva uzavírá? Jaké jsou její výhody a rizika? A jak ji správně nastavit, aby vám zajistila co největší právní jistotu? Vše si podrobně vysvětlíme v tomto článku.
Smlouva o smlouvě budoucí kupní představuje právní závazek, na jehož základě se prodávající i kupující předem dohodnou, že v určitém termínu uzavřou kupní smlouvu.

Co je smlouva o smlouvě budoucí kupní a kdy se používá?

Smlouva o smlouvě budoucí kupní představuje právní závazek, na jehož základě se prodávající i kupující předem dohodnou, že v určitém termínu uzavřou kupní smlouvu. Tento dokument se využívá zejména v situacích, kdy prodej nemovitosti není možné ihned dokončit, například kvůli nutnosti zajistit financování, právní náležitosti nebo dokončit stavební úpravy. Obě strany si tímto způsobem zajišťují právní jistotu, že k převodu vlastnictví skutečně dojde za sjednaných podmínek.

Typické situace, kdy se tato smlouva uzavírá:

  • Kupující potřebuje čas na vyřízení hypotéky – banka schvaluje úvěr a kupující si chce zajistit, že mezitím nebude nemovitost prodána někomu jinému.
  • Nemovitost ještě není zkolaudována – například při koupi novostavby je potřeba počkat na kolaudaci, aby bylo možné převést vlastnické právo.
  • Prodávající řeší právní náležitosti – například vypořádání spoluvlastnictví nebo výmaz zástavního práva na nemovitosti.
  • Kupující nebo prodávající si potřebují zajistit dodatečné podmínky – například právní prověření nemovitosti, zajištění financí, schválení změn v územním plánu apod.

Co musí smlouva obsahovat, aby byla právně závazná?

Aby byla smlouva platná a vymahatelná, musí být dostatečně konkrétní a obsahovat klíčové náležitosti:

  1. Identifikace smluvních stran
    Jméno, příjmení, datum narození a trvalé bydliště, případně IČO a sídlo (u právnických osob).
  2. Přesný popis nemovitosti
    Nemovitost musí být jasně určena podle údajů z katastru nemovitostí (parcelní číslo, výměra, katastrální území, číslo listu vlastnictví).
  3. Závazek k uzavření budoucí kupní smlouvy
    Strany se zavazují, že nejpozději do určitého data uzavřou kupní smlouvu.
  4. Kupní cena a způsob její úhrady
    Cena by měla být sjednána již v této fázi, aby nemohlo dojít ke spekulacím. Lze také uvést podmínky pro uhrazení zálohy či financování.
  5. Podmínky pro uzavření budoucí kupní smlouvy
    Například podmínka schválení úvěru bankou, získání stavebního povolení, odstranění právních vad na nemovitosti apod.
  6. Sankce za neuzavření smlouvy
    o Pokud jedna strana odmítne uzavřít budoucí kupní smlouvu, druhá strana může požadovat smluvní pokutu nebo se obrátit na soud, který může uzavření smlouvy vynutit.
  7. Lhůta pro uzavření kupní smlouvy
    Pokud si strany lhůtu nesjednají, platí zákonná lhůta jednoho roku.

Jaké jsou výhody a rizika smlouvy o smlouvě budoucí kupní?

Výhody:

  • Právní jistota – obě strany mají zajištěno, že dojde k uzavření kupní smlouvy za předem sjednaných podmínek.
  • Čas na přípravu – kupující získává čas na vyřízení financování, prodávající si může mezitím vyřešit právní vady nemovitosti.
  • Možnost sankcí při porušení dohody – smlouva může obsahovat ujednání o smluvních pokutách, což motivuje obě strany k dodržení závazků.
  • Lepší vyjednávací pozice – pokud je smlouva dobře nastavená, zajišťuje ochranu obou stran před jednostrannými změnami nebo nátlakem.

Rizika:

  • Náklady na právní služby – dobrá smlouva by měla být sepsána právníkem, což přináší dodatečné výdaje.
  • Možnost změny okolností – pokud například kupující nezíská hypotéku nebo se změní tržní podmínky, může být smlouva pro jednu stranu nevýhodná.
  • Vymáhání povinností může být složité – pokud jedna strana odmítne uzavřít kupní smlouvu, může být nutné obrátit se na soud.

Rozdíl mezi smlouvou o smlouvě budoucí kupní a rezervační smlouvou

Rezervační smlouva je často zaměňována se smlouvou o smlouvě budoucí kupní, ale ve skutečnosti jde o dvě odlišné dohody.

  • Rezervační smlouva se zpravidla uzavírá mezi kupujícím a realitní kanceláří, přičemž kupující složí rezervační poplatek (obvykle 3–5 % z kupní ceny) na zajištění, že nemovitost nebude nabízena dalším zájemcům.
  • Smlouva o smlouvě budoucí kupní zavazuje prodávajícího i kupujícího, že v budoucnu dojde k uzavření kupní smlouvy.

V praxi je běžné, že realitní kanceláře používají kombinaci obou smluv, kdy kupující nejprve podepíše rezervační smlouvu a po schválení hypotéky následuje podpis smlouvy o smlouvě budoucí kupní.

Co dělat, když druhá strana odmítne podepsat kupní smlouvu?

Pokud se jedna ze stran rozhodne smlouvu neuzavřít, existují dvě hlavní možnosti řešení:

  1. Smluvní pokuta - Pokud je ve smlouvě stanovena pokuta za neuzavření kupní smlouvy, může ji poškozená strana vymáhat.
  2. Soudní vymáhání - Pokud kupující nebo prodávající odmítne podepsat kupní smlouvu, může druhá strana podat žalobu a domáhat se náhrady škody nebo nahrazení projevu vůle soudem.

Většinou se ale situace řeší mimosoudně dohodou mezi oběma stranami.

Rady na závěr: Vyplatí se smlouvu o smlouvě budoucí kupní uzavírat?

Ano, pokud chcete mít jistotu, že se nemovitost v budoucnu prodá/koupí za dohodnutých podmínek. Správně sestavená smlouva minimalizuje riziko nečekaných komplikací a právních sporů. Než ji podepíšete, doporučujeme konzultaci s advokátem specializujícím se na realitní právo.

Nezapomeňte, že kvalitně připravená smlouva chrání obě strany a zajišťuje bezproblémový průběh prodeje nemovitosti.