Změny v exekucích 2025: Nižší nezabavitelná částka pro dlužníky

V době zdražování jsou nižší nezabavitelné částky neúnosné

Současná ekonomická situace charakterizovaná rostoucími cenami energií, potravin a nákladů na bydlení klade na domácnosti obrovský tlak. Snížení nezabavitelné částky může být pro mnoho dlužníků zničující, protože každý člověk potřebuje mít prostředky na základní potřeby – jídlo, nájem a léky.

Rodiny s dětmi jsou přitom nejvíce ohroženy. V domácnostech, kde jsou oba manželé v exekuci, může návrh ministerstva znamenat ztrátu až 6 400 Kč měsíčně, což pro mnoho rodin představuje zásadní zásah do rodinného rozpočtu.

Pokud lidé nebudou schopni pokrýt základní životní potřeby, jako jsou jídlo a bydlení, mohou být nuceni uchýlit se k alternativním způsobům obživy, například k práci „na černo“ s výplatou v hotovosti. Přestože jde o nelegální způsob, v takových situacích převáží nutnost zajistit základní životní podmínky pro sebe a své blízké. Tato skutečnost nejen narušuje ekonomickou stabilitu, ale také odráží tíživou realitu, kdy nedostatek legálních možností ohrožuje důstojný život mnoha lidí.

Jak jsou na tom dlužníci v jiných zemích?

Pro lepší pochopení situace v České republice je užitečné porovnat nezabavitelné částky a přístupy k exekučním srážkám v okolních státech. Výsledky ukazují, že Česká republika má ve srovnání se sousedy relativně nízké nezabavitelné částky, což může negativně ovlivnit schopnost dlužníků plnit své základní životní potřeby.

Exekuční srážky v okolních zemích

Německo

Průměrná výše nezabavitelné částky dlužníků s 0 až 5 vyživovacími povinnostmi činí 58 189 Kč, tedy 283 % české průměrné výše nezabavitelné částky (20 646 Kč). Po přepočtu na českou cenovou hladinu (dle EUROSTATu) odpovídá tato částka 44 962 Kč, což je stále 219 % české hodnoty. Nezabavitelná částka v Německu reflektuje vysoké životní náklady a zajišťuje dostatek prostředků na základní potřeby.

Rakousko

Rakouská průměrná nezabavitelná částka činí 50 268 Kč, tedy 248 % české hodnoty. Po přepočtu na českou cenovou hladinu dosahuje 38 664 Kč, což odpovídá 191 % české průměrné výše nezabavitelné částky. Rakousko uplatňuje podobné principy jako Německo, přičemž částka zohledňuje rodinné a sociální potřeby dlužníka.

Polsko

Základní i průměrná nezabavitelná částka činí 18 816 Kč, tedy 98 % české hodnoty. Po přepočtu na českou cenovou hladinu odpovídá nezabavitelná částka 26 132 Kč, což je 137 % české průměrné výše nezabavitelné částky. Polsko se tak blíží české úrovni, avšak stále poskytuje o něco vyšší ochranu pro dlužníky.

Slovensko

Na Slovensku je průměrná nezabavitelná částka 15 222 Kč, což odpovídá 74 % české průměrné hodnoty. Po přepočtu na českou cenovou hladinu činí 14 852 Kč, tedy 72 % české průměrné výše nezabavitelné částky. Slovensko nabízí dlužníkům nižší ochranu, přičemž hlavní zátěž je kladena na konkurzní zpeněžení majetku.

Insolvenční srážky v sousedních zemích

Německo

Insolvenční splátky ze mzdy jsou zpravidla stejně vysoké jako exekuční srážky. Tento systém poskytuje jednotné a předvídatelné podmínky pro dlužníky i věřitele.

Rakousko

Podobně jako v Německu jsou insolvenční splátky rovněž zpravidla totožné s exekučními srážkami. Dlužníci tak nejsou vystaveni dodatečné finanční zátěži.

Slovensko

Ve většině případů (99 %) není během insolvence prováděno pravidelné srážení ze mzdy, ale dochází k zpeněžení majetku dlužníka (konkurz). Ve zbývajícím 1 % případů se sestavuje splátkový kalendář, který reflektuje individuální životní náklady dlužníka. Splátky musí být přizpůsobeny tak, aby neohrožovaly uspokojování základních životních potřeb.

Polsko

Výše měsíčních splátek ze mzdy je stanovována individuálně a musí zajistit dostatečné prostředky na životní potřeby dlužníka, obdobně jako při exekuci.

Česká republika v evropském kontextu

Srovnání se sousedními zeměmi ukazuje, že Česká republika poskytuje dlužníkům menší ochranu než Německo nebo Rakousko, a její nezabavitelná částka je dokonce nižší než v Polsku při přepočtu na českou cenovou hladinu. Tento rozdíl může být problematický zejména v době rostoucích životních nákladů.

Každý člověk potřebuje mít dostatek prostředků na zajištění základních potřeb, jako jsou jídlo a bydlení. Pokud tyto prostředky chybí, dlužníci budou nuceni hledat alternativní způsoby příjmů, jako je práce „na černo,“ což destabilizuje jak ekonomiku, tak exekuční systém.

Jaké problémy mohou změny přinést?

1. Riziko chudoby

Snížení nezabavitelné částky může pro mnoho domácností znamenat nemožnost pokrýt základní výdaje, jako jsou potraviny, bydlení nebo léky. Rodiny s dětmi mohou čelit ještě většímu finančnímu stresu, což může vést k horším životním podmínkám pro děti i jejich rodiče.

2. Nárůst šedé ekonomiky

Lidé, kteří nebudou schopni vyžít ze zbývajícího příjmu, se mohou uchýlit k práci „na černo“. To nejen sníží příjmy státního rozpočtu, ale také znemožní věřitelům získat své pohledávky.

3. Omezené výhody pro věřitele

Ačkoliv ministerstvo argumentuje, že změny zlepší návratnost pohledávek, realita může být jiná. Pokud dlužníci přejdou do šedé ekonomiky nebo osobního bankrotu, věřitelé se svých peněz domůžou jen obtížně.

Dopady na společnost a věřitele

Změny mohou mít dalekosáhlé důsledky nejen pro dlužníky, ale i pro celou společnost. Pokud se zhorší životní podmínky pro velkou část populace, může to vést k nárůstu sociálních problémů, jako je bezdomovectví, kriminalita nebo závislost na sociálních dávkách.

Navíc věřitelé, kteří nedosáhnou očekávaného výnosu, mohou promítnout své ztráty do cen produktů a služeb, což negativně ovlivní všechny spotřebitele.

Závěrem: Potřeba vyváženého přístupu

Navrhované změny v exekučních srážkách mohou mít závažné dopady na dlužníky, rodiny s dětmi i celou ekonomiku. Každý člověk má právo na dostatek prostředků pro zajištění základních potřeb – jídla, bydlení a důstojného života.

Alternativní opatření by mohla zahrnovat:

• Postupnou valorizaci nezabavitelných částek v souladu s inflací.
• Zavedení ochrany pro rodiny s dětmi, aby neztrácely nezabavitelnou částku na manžela/manželku
• Podpora finanční gramotnosti a motivace dlužníků ke splácení dluhů, například snížením sankcí při dobrovolných splátkách.

Každé rozhodnutí by mělo zohlednit nejen okamžitý přínos pro věřitele, ale také dlouhodobé dopady na stabilitu společnosti. Bez vyváženého přístupu hrozí, že se mnoho lidí dostane na okraj společnosti, což negativně ovlivní nás všechny.

Zdroje:

https://www.institut-predluzeni.cz/novinky/analyza-ukazala-ze-exekucni-fixni-srazka-v-sousednich-statech-neexistuje-84/