Exekuce 2025: Jak se počítají srážky ze mzdy + kalkulačka

Nezabavitelná částka pro dlužníka se určuje podle nařízení vlády a odvíjí se od dvou proměnných:

• Životní minimum jednotlivce: 4 860 Kč
• Normativní náklady na bydlení: 14 680 Kč (pro 1 až 2 osoby v obci s více než 70 000 obyvateli)

Vzorec pro výpočet je:
2/3 × (životní minimum + normativní náklady)
= 2/3 × (4 860 + 14 680)
= 13 027 Kč (po případném zaokrouhlení)

• Za každé vyživované dítě se započítává 1/4 základní nezabavitelné částky:
  1/4 × 13 027 Kč = 3 257 Kč

• Stejná výše jako za dítě (3 257 Kč), ovšem jen pokud dlužník nebo jeho manžel/ka či registrovaný partner/ka pobírá:
  • starobní důchod
  • invalidní důchod II. či III. stupně,
  • sirotčí důchod.
• V ostatních případech se částka nepřičítá vůbec (což oproti starší praxi přináší mnohým rodinám výrazný pokles nezabavitelné částky).

• Z hrubé mzdy se odečtou zákonné odvody (sociální, zdravotní, daň).
• Ke mzdě se připočítají položky, které exekuci podléhají, např. odměna z dohody o pracovní činnosti, důchod atd.

• Sečtěte 13 027 Kč + (3 257 Kč za každé dítě) + (3 257 Kč za manžela/manželku, pokud je na ni nárok).
• Tím získáte celkovou nezabavitelnou částku, kterou nelze srazit.

Pokud nepřesáhne, rozdělí se zbytek na třetiny (případně se zaokrouhluje dle pravidel – vždy směrem dolů na dělitelné celé koruny).

• První třetina slouží k pokrytí nepřednostních pohledávek (popř. i přednostních, pokud druhá třetina nestačí).
• Druhá třetina je určena na přednostní pohledávky. Pokud žádné nejsou, dostanete ji vy.
• Třetí třetina vždy připadá dlužníkovi (nezávisle na počtu exekucí, ledaže nastoupí pravidlo o “dvou třetinách” při 4+ exekucích).

Pokud přesáhne, vše nad 29 310 Kč se zabavuje beze zbytku na úhradu dluhů.

Pokud nepřesáhne, rozdělí se zbytek na třetiny (případně se zaokrouhluje dle pravidel – vždy směrem dolů na dělitelné celé koruny).

• Při více než čtyřech exekucích může dojít k tomu, že se dlužníkovi ponechává pouze jedna třetina (dvě třetiny jdou na dluhy, i když nejsou přednostní).
• Platí výjimka pro důchodce (vč. sirotčího důchodu), pokud druhá třetina nedosahuje 1 089 Kč – v takovém případě se na nepřednostní pohledávky nepoužije.

• Čistá mzda: 30 000 Kč
• 1 vyživované dítě, žádný důchodový nárok na partnera

1. Nezabavitelná částka na dlužníka = 13 027 Kč
2. Nezabavitelná částka na 1 dítě = 3 257 Kč
   • Celkem: 13 027 + 3 257 = 16 284 Kč
3. Odečtení od čisté mzdy: 30 000 – 16 284 = 13 716 Kč
4. Zbytek 13 716 Kč je pod limitem 29 310 Kč, takže se rozdělí na třetiny:
   • 13 716 / 3 = 4 572 Kč (zaokrouhleno tak, aby bylo dělitelné třemi)
   • První třetina (4 572 Kč) jde na nepřednostní dluhy.
   • Druhá třetina (4 572 Kč) je určena pro přednostní dluhy. Pokud nejsou, dlužník ji dostane.
   • Třetí třetina (4 572 Kč) zůstává vždy dlužníkovi

• Nezabavitelnou částku 16 284 Kč + druhou a třetí třetinu (2 × 4 572 Kč) = 25 428 Kč.
• Na splátku dluhů odejde jedna třetina, tedy 4 572 Kč.

• Čistá mzda: 55 000 Kč
• 1 dítě, žádný nárok na započtení manžela

1. Nezabavitelná částka celkem = 16 284 Kč (stejně jako v příkladu A).
2. Částka k rozdělení: 55 000 – 16 284 = 38 716 Kč
3. Tato suma přesahuje limit 29 310 Kč.
   • Do hranice 29 310 Kč se zbytek rozdělí na třetiny:
     29 310 / 3 = 9 770 Kč za každou třetinu (po zaokrouhlení).
     2 třetiny (tj. 2 × 9 770 = 19 540 Kč) mohou jít na uspokojení pohledávek (dle toho, zda jsou přednostní či nikoli), 1 třetina vždy zůstává dlužníkovi.
   • Částka nad 29 310 Kč (tj. 38 716 – 29 310 = 9 406 Kč) se zabavuje celá na úhradu dluhů.

• Nezabavitelnou částku: 16 284 Kč
• Třetí třetinu z částky do 29 310 Kč: 9 770 Kč
• Celkem: 16 284 + 9 770 = 26 054 Kč (tj. minimální částka, kterou dlužník obdrží)
• V praxi může být část třetí třetiny mírně odlišná kvůli zaokrouhlování

(Pozn.: Při existenci manžela, na kterého by byl nárok, by se nezabavitelná částka zvýšila o 3 257 Kč. Naopak, pokud by dlužník měl přednostní dluhy nebo 4+ exekucí, mohl by reálně získat méně.)

Rozdělení dluhů na přednostní a nepřednostní určuje, v jakém pořadí a z jaké části příjmu se uspokojují:

• Alimenty (výživné), dluhy vůči státu (daně, sociální, zdravotní), náhrady škody za trestnou činnost atd.
• Jsou hrazeny z druhé třetiny zbytku mzdy (pokud existuje), plus z případné částky nad limit 29 310 Kč.
• Pokud druhá třetina nestačí, sahá se na první třetinu.

• Vše ostatní: dluhy za energie, telefon, vodu, bankovní i nebankovní úvěry, pokuty za MHD atd.
• Hradí se primárně z první třetiny a z toho, co zbyde po uspokojení přednostních pohledávek (pokud nějaké jsou).

(Pro úplné znění viz § 279 občanského soudního řádu – zákon č. 99/1963 Sb.)

Exekutor či insolvenční správce může sáhnout na většinu příjmů, včetně mzdy, platu, důchodu, nemocenské, podpory v nezaměstnanosti či ošetřovného. Existují však chráněné příjmy, například:

• Příspěvek na bydlení (není zaměňovat s normativními náklady na bydlení pro výpočet nezabavitelné částky).
• Jednorázové dávky sociální podpory a pěstounské péče.
• Pojistné plnění na náhradu bydlení po živelné pohromě.

Zabavit nelze (u mobiliární exekuce) např. běžné oblečení, lůžkoviny, základní nábytek, zdravotnické pomůcky, osobní dokumenty či hotovost do dvojnásobku životního minima.

• Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád – upravuje exekuční srážky a pořadí pohledávek.
• Nařízení vlády o nezabavitelných částkách – stanoví výši životního minima a normativních nákladů na bydlení.
• Insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb.) – řeší osobní bankrot a oddlužení, kde se podobně uplatňují nezabavitelné částky.

Rada na závěr: Pokud se vám zdají výpočty srážek příliš složité, využijte exekuční kalkulačku 2025 – okamžitě ukáže, kolik vám zbude. Vyplatí se také včas komunikovat s věřiteli či exekutorem a hledat možnosti splátkového kalendáře nebo jiné formy dohody.

Důležité je neztrácet přehled o svých závazcích: včasná aktivní komunikace mnohdy předejde dalším nákladům na penále nebo exekutora. Přejeme hodně štěstí a co nejrychlejší cestu z dluhové situace.